Setkal jsem se s nenávistným výlevem na mou adresu, který, myslím, lze důvodně pokládat za výplod chorého ducha i charakteru. Jeho autor v něm usiluje o urážku stavebního řemesla, od zedníka až po stavitele, možná i až po projektanta a architekta, protože mne se stavebnictvím oprávněně profesně spojuje a chtěl mne ponížit.
Mám takovou povahu, že mne snahy o urážky, spíš než k oplácení nebo depresi, nakopnou k něčemu užitečnému. Je mi svým způsobem nějak vlastní pravdivé tvrzení „Všechno špatné může být i k něčemu dobré“.
Nechci ale analyzovat sám sebe a řešit jak a proč jednám. Chci se však podělit o své nečekané nové „objevy“ ze stavebnictví, ke kterému mne dovedly „cesty života“ a které jsem si jako profesi zamiloval.
I.
Nejdříve jsem z Encyklopedie /viz pramen č. 4 zde vzadu/ náhodně nově zjistil, že mnou dávno obdivovaný architekt Bohumír Kozák /1885 – 1978/ – autor předválečného funkcionalistického komplexu v Praze 1, mezi Příkopy a Celetnou, jehož stavba probíhala v létech 1936 – 1938, dnes zvaný Palác Broadway /x/, ve kterém jsem měl v létech 1999 – 2000 zodpovědnost a čest vést generální stavební opravu a rekonstrukci pro izraelského investora, který objekt získal na 50 let do pronájmu, je rovněž autorem poválečného rohového paláce bývalého Chemoprojektu ve Štěpánské ulici na rohu s Žitnou, dle jeho projektu z roku 1949, ve kterém jsem absolvoval v roce 1994 pracovní pohovor, který pro mne vyústil dlouhodobým pracovním působením na velké investiční akci financované USA, realizované v Indii, v létech 1994 – 1996.
x) komplex Broadway obsahuje trojpodlažní suterén, původně s biografem názvu Broadway /po 1948 Sevastopol/, který v roce 1938 osobně slavnostně otevřel zakladatel a majitel proslulého hollywoodského filmového studia MGM, Louis B. Mayer, kde je dnes muzikálové divadlo a dále lomenou klesající pasáž s obchody, přirozeně osvětlenou originálními sférickými kupolemi a tři výškové budovy s kancelářemi. V budově „A“ na Příkopech původně bývala v I. patře proslulá restaurace s lidovou jídelnou a cukrárnou.
Jak budovy Paláce Broadway, „A“ na Příkopech a „C“ v Celetné, tak Palác Chemoprojektu, mají fasádu se stejného světlého travertinu, o kterém z Broadwaye vím, že byl před válkou dovážen z Itálie. Je vidět, že Bohumír Kozák patrně jeho dovoz pak pro svou další stavbu prosadil i za komunistů, kdy Itálie pro nás již patřila do „nepřátelského Západu“.
II.
V Encyklopedii jsem se pozdržel u hesla architekt Pavel Janák /1882 – 1956/, který je mj. autorem úžasného a stále moderně působícího rohového rondokubistického Paláce Adria na rohu Národní třídy a Jungmannovy ulice, postaveného v létech 1922 – 1925 pro italskou pojišťovací společnost Adriatica /blíže viz pramen č. 3 vzadu/.
Zde jsem sice nikdy pracovně nepůsobil, ale Adrii jsem navštěvoval již jako průmyslovák, protože jsem uvnitř míval nepravidelné schůzky se svou matkou v křídle do Jungmanky, kde v šedesátých létech minulého století bývalo ředitelství Lékárenské služby a Ústav lékařské kosmetiky, kde občas působila.
Stavební hodnotu komplexu jsem ocenil až později, až jako rekvalifikovaný, původně báňský inženýr, když jsem po profesním návratu do rodného města ze severních Čech, začal působit již výlučně pouze ve stavebnictví.
III.
Můj „objev“
Při listování v Encyklopedii okolo písmen „J“ a „K“, jsem nečekaně narazil na několik stránek se známým jménem „Maggi“ /xx/. Do včerejška jsem je znal pouze jako název polévkového koření tekutého a v kostkách a hotových polévek z pytlíku, avšak nyní již vím, že se také jedná o jména více stavebníků italského, tehdy vlašského a jihošvýcarského původu z nich někteří působili v Čechách.
xx) “magi“ s jedním „g“ je italsky „král“
Z nositelů příjmení Maggi patřili v Čechách k nejznámnějším
Antonio de Maggi /okolo 1657 – 1738/, který byl synem Giacoma Antonia de Maggi, se kterým a s bratrem Giovannim, získal v roce 1685 pražské měšťanství na Malé Straně. Jako stavitel působil na Plzeňsku. Je doložen jako stavitel kostela Narození P. Marie v Kotouni /1703 -1705/, kde následně postavil i místní zámek. Poté postavil ještě zámky v Oselcích, Životicích a ve Starém Smolivci. Zemřel v 81 létech a je pochován na hřbitově v Kotouni.
Baldassare Maggi de Arogno /+1619/. Působil jako architekt a stavitel v jižních Čechách. Stavěl na zámku v Českém Krumlově a na Hluboké. Pobýval a působil také v Praze. Za jeho dílo je považována radnice v Prachaticích. Podílel se na stavbě zámku a na úpravě hradu Roštejn v Telči. Údajně pro české bratry postavil chrám v Lipníku nad Bečvou.
Demaggio de Maggi /okolo 1651 – 1706/, pokřtěný na vlastní přání u dominikánů v Českých Budějovicích. Byl činný jako stavitel na schwarzenbergských panstvích v jižních Čechách v Třeboni a na Hluboké. Úspěšně se ucházel o stavbu křížovnického kostela v Praze pro hraběte Šternberka, kterou převzal v roce 1685. Stavěl zámek v pražské Troji a prováděl úpravu Michnova paláce na Malé Straně, který Šternberkové koupili. Výčet jeho staveb v jižních Čechách, ale i jinde u nás, je příliš dlouhý, abych ho zde celý uváděl.
Pietro de Maggi /+1701 v Praze na zimnici/. Byl zaměstnán jako stavitel rovněž ve schwarzenbergských službách. Přestavěl dům U tří zlatých korun na Malostranském náměstí v Praze /1686/. Rekonstruoval zámek v Toužetíně u Loun. Stavěl pivovar v Postoloprtech. V roce 1699 opravoval Schwarzenberzský Palác v Praze. Stavěl Vršovský palác v Hybernské ulici v Praze.
Závěrečná poznámka: Encyklopedie uvádí 17 jmen stavebníků jména Maggi /de Maggi/, působících v Čechách.
Prameny
- /klikni/: http://www.zastarouprahu.cz/ruzne/kozak.htm
- /klikni/: http://www.archiweb.cz/architects.php?action=show&type=arch&id=439
- /klikni/: http://victorin.blog.idnes.cz/c/171915/Palac-Adria.html
- Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Pavel Vlček a kolektiv, vydáno s podporou Akademie věd nakladatelstvím ACADEMIA, v Praze 2004