V poledním zpravodajském seriálu „Otázky Václava Moravce“ jsem byl znechucen tím, že jeho organizátor a moderátor zaranžoval veřejné hanobení ojedinělých hrdinů československého protikomunistického odboje, které náš stát má – známých bratrů Ctirada a Josefa Mašínových a jejich spolubojovníků, zatvrzelým obhajovatelem komunistických zločinů – aktivním polistopadovým komunistou.
PhDr. Václav Moravec /1974/ jako moderátor otevřel téma „bratří Mašínové“. Před kamery a mikrofony posadil k sobě k jednomu stolu své dva hosty. Byli jimi ministr obrany RNDr. Alexandr Vondra /1961/ – místopředseda ODS a komunista ing Pavel Kováčik /1955/ – poslanec KSČM za kraj Vysočina.
Představitel parlamentní politické strany, která je otevřenou pokračovatelkou zločinné státostrany KSČ, pochopitelně využil atraktivní příležitosti, kterou mu bůh suď proč /?/ poskytl moderátor. Komunista Kováčik s viditelným potěšením spustil nechutnou propagandu nejzločinnějšího období v dějinách našeho státu, kdy po tzv. „Vítězném Únoru 1948“ zločinci političtí ve spolupráci se skutečnými zločinci kriminálními, za podpory „užitečných idiotů“ – neprozíravých občanů ČSR, semknutí pod vedením syfilitika a notorického alkoholika – našeho „prvního dělnického prezidenta“ a předsedy KSČ, Klementa Gottwalda /1895 – 1953/, loupili, věznili a vraždili bezbranné nevinné obyvatele ČSR, kteří se „provinili“ pouze tím, že podle zvrhlé ideologické doktríny o „nezbytnosti třídního boje“ se znelíbili Stalinovským a Gottwaldovským násilníkům.
Samozřejmě – aktivní komunista Kováčik v nedělním publicistickém pořadu naopak cynicky špinil statečné bratry Mašíny a v rozporu s mravní etikou a historickými fakty je nazýval „vrahy“ a „zločinci“, za to, že proti komunistům ojediněle povstali se zbraní v ruce ke statečnému odboji, který dovršili legendární cestou na „svobodný Západ“, kterou si prostříleli proti doslova tisícinásobné přesile, se kterou se setkali v tehdejší NDR.
Při sledování zmíněného „vyváženého zpravodajského pořadu“ jsem si říkal, jaká mravní bída je sledovat ve své vlasti, dvacet dva let po tzv. „pádu komunistického režimu“, oslavování zvrhlých komunistických darebáků a pomlouvání skutečných vlastenců – hrdinů, ve státní televizi, kterou si povinně musím platit.
Aby mého nedělního znechucení ze státní TV nebylo málo, sledoval jsem večer na ČT2 ve 21.45 pořad „Výletníci“, díl věnovaný Baťovu Zlínsku.
Neznám přesně jména dvou účinkujících moderátorů a omlouvám se, že si je kvůli tomuto článku nehodlám zjišťovat – kdo má o doplnění jejich identity zájem, určitě si s tím beze mne poradí.
Poprvé mi zatrnulo, když při “poučném blábolení“ o umělém vodním kanálu vybudovaném „za Baťů“ na řece Moravě s počátkem v Otrokovicích, jeho stavebníka Jana Antonína Baťu /1898 – 1965/, který byl mladším bratrem zakladatele firmy Tomáše Bati /1876 – 1932/, se kterým měli stejného otce, avšak různé matky, moderátor označil za „Tomášova syna“!
Tomáš Baťa – zakladatel Jan Antonín Baťa – nástupce Tomík Baťa – syn zakladatele
Ale tím nesmysly ve „vzdělávacím pořadu“ nekončily. Moderátor sice správně v Otrokovicích zmínil, že Tomáš Baťa zahynul právě tam, v roce 1932 při leteckém neštěstí, ale to mu následně vůbec nevadilo, aby za krátkou chvíli v pověstném šéfovském výtahu – kanceláři, ve správní výškové budově firmy Baťa ve Zlíně, v tzv. „21-ce“, opakovaně nepoučoval televizní diváky, že u kancelářského stolu „sedí na místě Tomáše Bati“ a že výtah – kancelář, si „Tomáš nechal zbudovat, protože šetřil svým časem“ atd.
Přitom o správní budově, která svého času byla prvním mrakodrapem v ČSR /viz foto vpředu/, sám tentýž moderátor správně zmínil, že byla dokončena podle projektu architekta Vladimíra Karfíka /1901 – 1996/ v roce 1938.
S její výstavbou bylo započato v roce 1936 a to na příkaz šéfa – následovníka, tedy Jana Antonína Bati, který byl nástupcem tragicky zesnulého šéfa – zakladatele, v roce zahájení přípravy stavby již čtvrtý rok uloženého k věčnému spánku na tehdy právě dokončeném novém zlínském hřbitově.
Pro doplnění informací k proslulému „zlínskému mrakodrapu“ – 21-té budově areálu firmy Baťa ve Zlíně. Mladší bratr zakladatele – Jan Antonín Baťa, byl oproti skromnému Tomášovi proslulý svým určitým „fanfarónstvím“ a technickou modernistickou „rozmáchlostí“. Výtah – kancelář v 17. patrové nové správní budově firmy byl jeho výmyslem. Ve výtahu – kanceláři kategoricky trval na funkčním umývadle s tekoucí vodou a odpadem, což dle přiznání šéfarchitekta Vladimíra Karfíka bylo zapeklitým „technickým oříškem“, který však, jak bývalo ve Zlíně „za Baťů“ obvyklé, operativně a úspěšně vyřešil.
Šéf však „svůj výtah“ nikdy nepoužil, protože v době zprovoznění „jedenadvacítky“ byl pracovně na světové výstavě v New Yorku 1939. Ze zámoří se do vlasti kvůli nacistické okupaci již nikdy nevrátil. Zastupující ředitel Josef Hlavnička /1897 – 1943/, v době šéfovy nepřítomnosti, která, jak výše uvedeno, byla již trvalá, výtah sám nepoužíval, protože ho pokládal za „marnotratnou zbytečnost“.
Poznámka: Tomáš Baťa – zakladatel, kromě svého nástupce – mladšího bratra Jana Antonína B., měl staršího vlastního bratra Antonína B., který v roce 1908 zemřel na tuberkulozu a sestru Annu B., se kterými založil v roce 1894 obuvnickou živnost ve Zlíně. Tomáš Baťa junior /1914 – 2008/, známý jako „Tomík“, který žil od roku 1939 v Kanadě, byl synem Tomáše B. – zakladatele a pokračoval až do své smrti ve vedení firmy s více než stovkou závodů v desítkách zemí celého světa, jejíž sídlo bylo a stále je v Torontu. Nyní kanadskou firmu Baťa vede jeho syn, který je rodilý Kanaďan a k ČR nepociťuje osobní vazby.
Přílohy /klikni/:
1) http://cs.wikipedia.org/wiki/Tom%C3%A1%C5%A1_Ba%C5%A5a
2) http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Anton%C3%ADn_Ba%C5%A5a
3) http://cs.wikipedia.org/wiki/Tom%C3%A1%C5%A1_Ba%C5%A5a_ml.
4) http://batastory.net/cs/milniky/josef-hlavnicka
5) http://sk.wikipedia.org/wiki/Vladim%C3%ADr_Karf%C3%ADk
6) http://www.kr-zlinsky.cz/docDetail.aspx?nid=3089&docid=27992&doctype=ART&did=3115